Zobrazují se příspěvky se štítkemPokoj pro hosty. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPokoj pro hosty. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 19. ledna 2017

Šedá stěna

Pořád ještě hledám inspiraci na pokoj pro hosty. Chtěla bych mít na zdi šedou. Buď namalujeme jednu stěnu (to v případě tmavšího odstínu), nebo všechny čtyři, jestli vybereme světlejší šedou.
A protože z pokoje pro hosty bude za rok nebo dva pokojíček pro školačku, nejspíš zůstaneme u světlejší varianty, kterou potom zholčičíme doplňky :-)
Fotky jsem našla na Pinterestu.

Tmavší varianta působí útulně - jen se zachumlat

Světlejší

Skoro neviditelná šedá

Ten peříčkový lustr je parádní

Zase tmavá

Ještě tmavější - to už by asi bylo moc...

Střední varianta

Žárovky, kam se podíváš
 

čtvrtek 29. prosince 2016

Pokoj pro hosty - demo verze

Stihli jsme to do Vánoc! 
Byla to šílená honička, protože ještě 22. prosince dopoledne se v pokoji pro hosty dalo chodit pouze po trámech, na zdech byly jen štuky a vnější okna tak trochu nebyla vidět pod černou plísní. A my jsme 24. potřebovali ubytovat babičku s dědou...
Položili jsme dvě vrstvy osb desek, s tak minimálním odpadem, že nám 5 desek zůstalo na příště. Honza potom nějakou dobu všechny přišroubovával a prošroubovával a udělal u toho odhadem 250 dřepů. Ještě dnes ho bolí kolena :-)
Hned 22. došlo i na impregnaci, druhý den ráno na první nátěr zdí, než to zaschlo, odrbal Honza plíseň z rámů oken a přetřel je barvou, odpoledne znova natřel zdi a pak už jsme jen čistili a těšili se na Ježíška :-)
Aby byl pokoj obyvatelný, museli jsme na Štědrý den položit koberec a přestěhovat nějaký ten nábytek z depozitáře. Nevypadá to tam podle mých představ, ale návštěva už mohla spát v pokoji pro hosty a my nemuseli vyklízet ložnici a spát u dětí. A podle našich představ si to vybavíme postupně (i Ježíšek něco přispěl :-)).
A dlouho nechci stavební úpravy ani vidět...

Škvára + řezání osb desek = prach byl všude

První vrstva položena, jdeme na druhou...

Spí se tu hezky, máme vyzkoušeno :-)
 

sobota 22. října 2016

Popojeli jsme

V pokoji pro hosty se nám to konečně trochu hnulo. Přišli dva zedníci, práci, kterou by Honza dělal aspoň dva dny, stihli udělat za dopoledne (ve dvou je to samozřejmě rychlejší) a máme vyštukováno.
Teď štuky schnou a čekáme, až bude mít volné okénko v rozvrhu topenář. Dohonit řemeslníky je pomalu práce na plný úvazek...
Potom už jen vymalovat a vyměnit podlahu a bude další místnost hotová :-)
Jo a ještě musíme něco udělat s těmi shnilými okny, ale to už je detail :-D 


Výhled jako na samotě u lesa :-)

A chodba je další na řadě...
 

sobota 24. září 2016

Pokoj pro hosty

Když jsem si četla příspěvek z konce června, že se vrháme na další pokoj a že bysme ho mohli stihnout za měsíc, musela jsem se pousmát. Jak ještě můžu být tak naivní? Zatím nám nikdy nešlo nic tak, jak jsme si to naplánovali. A ani tentokrát to nebyla výjimka.
Rekonstrukce pokoje se zasekla na zdravotních důvodech. Můj manžel se ve třiatřiceti pomalu rozpadá a když ho neskolí ledvinová kolika, dostane ho do předkolapsového stavu jícnový vřed, případně si s ním krutě zažertuje rozsáhlá alergická reakce na kdovíco. A práce stojí.
Jinak je to ale s představivostí. Ta se nezastavila. Plánuju dál. Prohlížím blogy, instagram, pinterest a hledám inspiraci. Do poměrně malé místnosti (3,5 na 4 metry) se nám musí vejít spaní (alespoň 1 a 1/2 lůžka, ideálně 2), hodně úložného prostoru (nejlépe vestavěná skříň) a ještě pracovní koutek (dělat cokoli u jídelního stolu zavání příchodem dětí a rozmetáním práce do všech světových stran - chuťovka je to třeba u účetnictví :-)). 
A celý pokoj by měl být světlý, protože je orientovaný na severozápad a okna jsou ještě zastíněna vysokými stromy na sousedním pozemku. 
A zařizovací předměty by měly být použitelné, až se z pokoje pro hosty stane pokoj pro malou slečnu (byť to dětem zatím nevadí, určitě přijde doba, kdy by každému vlastní království přišlo víc než vhod).
Představu už pomalu mám, jen ji ještě nějak vtěstnat do rozpočtu :-)

Úzká postel, za okny stejně husté listoví...

Tento pokoj je větší a prostor v něm moc nevyužitý, ale je krásně světlý a líbí se mi ten lustr z Ikey

Tento pokoj bych klidně vyměnila za naši ložnici :-)

Tak nějak takhle namačkané to tam bude...

Černá stěna pokoj sice moc neprosvětlí, ale vypadá úžasně

Tady se mi líbí barvy, struktury, materiály

Fotky jsem si vypůjčila z Pinterestu.

sobota 27. srpna 2016

Můj první byt

Nechci psát o svém prvním bytě, ve kterém jsem žila po odchodu od rodičů na školu. Kéž by vypadal jako tento. To by mi tolik nevadilo, že tam bydlím se třemi spolubydlícími, které mě moc dobře nepřijaly, protože jsem nahradila jejich "dokonalou" předchozí parťačku.
Příspěvek je o prvním bytě, který tu s vámi na blogu sdílím.
Moc se mi v něm totiž líbí barvy. Sytá modrá a modrozelená nakombinované se svými pastelovými protějšky jsou tak příjemnou změnou v záplavě bílo-šedých bytů, které na internetu vídám nejčastěji. Nikdy bych di nemyslela, že tíhnu k modré, ale začíná to tak vypadat. Zvláštní modrou máme v obýváku a blankytně modrá se jako obloha nabízela sama do dětského pokoje. Kdepak asi budeme s modrou barvou řádit příště? 

Obývák a vzadu vykukuje tmavě modrá stěna ložnice

Zdánlivě nesourodá směs obrázků a originálně řešená trojnožka

Strašně se mi líbí vypínač i zásuvka - umím si je u nás živě představit

V kuchyni nepřehlédnete pravou stěnu - ta barva je geniální :-)

Nejhezčí barvu má ale ložnice

Úplně ji u nás vidím - asi ji budeme muset použít do pokoje pro hosty...
 

čtvrtek 7. července 2016

Pod proudem

Pokračuje se v pokoji pro hosty. Náš rodinný elektrikář v důchodu rozmístil ve šlicech ve zdi dráty, vše snad správně zapojil a propojil (z jeho poslední práce si ještě živě pamatujeme udivené: "Páni, to byla šlupka!" a nahazování pojistek až venku na baráku) a konečně budeme moct v pokoji svítit a hlavně budeme mít dostatek zásuvek. Za první republiky, když náš baráček stavěli, kupodivu neměli představu o tom, kolik přístrojů bude třeba připojovat do elektrické sítě v 21. století. Teď jich snad budeme mít dost...

Oknem stále hezky větráme

Vedle druhého okna ještě není odstraněná jediná původní zásuvka

pátek 1. července 2016

Oškrábáno

Oproti loňskému roku postupujeme rychlostí světla. O víkendu jsme vyklízeli a už hned v pondělí se Honza vrhl na škrábání nánosů barvy. Opět ho čekalo překvapení v podobě nějakého latexového nátěru. Zjistili jsme, že kuchyň v horním pokoji nebyla jen na projektu, ale že tam dřív určitě fungovala. Takže místo špachtle nastoupila do hry sbíječka a na místě bývalé kuchyňské linky se Honza dostal až na cihlu. Zbytek už šel jako po másle (aspoň si to myslím, přítomna jsem nebyla :-)). 

Honzovi se podařilo vyrobit permanentní větrání. Ještěže jsme se na tenhle pokoj nevrhli v zimě...

Tady byla linka...

Pod stropem pořád zůstala ozdobná vlnovka z prapůvodní výmalby

Okna bych radši vyměnila, než opravovala. Ale rozbít je mě zatím nenapadlo :-)
 

úterý 28. června 2016

Vyklizeno

Jde se na další místnost. Honza si myslí, že už nám to půjde o dost rychleji než s pokojíčkem a ložnicí. Že už jsme chyby a problémy vychytali. Tak uvidíme. Dost nás popohání fakt, že za necelé 4 týdny dorazí moravská větev rodiny a když nebudeme mít pokoj hotový, budeme muset uvolnit ložnici...
Oškrábat, rozvést novou elektřinu, perlinka, topení, chtělo by to vyměnit okna, jsou fakt hrozný, štuk, nechat ho vyzrát, podlaha, jsou tam propadající se prkna, vymalovat, rozmístit nábytek a je hotovo :-)
Tak jdeme na to!

Ještě odnést komodu...
...pár židlí a krabic a můžeme začít :-)
Okna budu chtít vyměnit, ale psst, Honza to ještě neví :-)