Velikonoce jednoduše

Tak to vypadá, že letos frčí ve velikonoční výzdobě jednoduchost. A vrátily se nám barvy. Po letech bílo-černo-dřevěných přišlo loni barvení přírodní cestou. Barvilo se snad všemi druhy ovoce a zeleniny, většinou to trvalo dlouhé hodiny a barva se poměrně snadno stírala. Letos tu máme opět klasické barvy na vajíčka, ale nepoužijete všechny. Letí monochromatická vajíčka. Takže si koupíte jen modrou a obarvíte plato vajec na modro. A aby to nebyla taková nuda, nasázíte ta obarvená vejce potom do různých pletenců a hnízd. Vyzdobíte prostě vše okolo, kromě vajíček. Ve výsledku je s tím mnohem větší práce, ale co taky dělat, když je venku pořád zima...

Tahle vajíčka jsou sice zdá se čokoládová, ale slepičí by vypadala stejně dobře

Vejce se zavře do plastové krabičky s rýží a několika kapkami potravinářského bariva a pak už se jen třese a třese...

Je hezké rozbít tu jedinou barvu pomocí vajíčkového rebela

Nebo vystříhat z papíru motýlky, omotat vajíčka motouzky, prostě si pohrát

Když se vám vůbec nechce barvit, vytvořte pro každé vajíčko vlastní hnízdečko :-)

 

Velikonoce na rychlo

Přípravu velikonoc jsme nechávali na poslední chvíli. Já jsem ji nechávala na poslední chvíli. Jediný náskok představovaly upletené pomlázky. Jinak jsme včera museli stihnout všechno. Obarvit vajíčka (různými způsoby, aby se vyřádily děti i já), zadělat těsto na jidáše, uklidit kuchyň, umotat něco, co vzdáleně jidáše připomíná, zadělat těsto na mazance, znovu uklidit kuchyň (mouka už byla skoro všude) a všechno to upéct, což nebylo úplně nejjednodušší pro naši stařičkou troubu, naštvala se a schválně mi připálila mazance...

Vajíček máme letos poprvé opravdu dost. Děti si na rozcvičení už ve středu vyzkoušely takové ty košilky, co se v horké vodě k vajíčku přicucnou. Strašně se jim to líbilo a ve čtvrtek jsme měli snídani předpřipravenou :-) Včera barvily v klasických tekutých barvách a to jim tak zábavné nepřišlo. Vajíčka se ponoří, pak se jenom čeká a za strašně dlouhou dobu (5-10 minut) se vytáhnou a nechají okapat. Nuda.

Já chtěla vyzkoušet barvení červeným zelím. A povedlo se hezky. Ze začátku mi přišlo, že se vajíčka vůbec nebarví, ale po několika hodinách ve "vývaru" ze zelí byla barva sytá. Příští rok asi zkusíme nějakou další přírodní variantu barvení.

Teď už jen připravit k vajíčkům nějakou tu sladkost, pro dospělé štamprličku (loni jsem zapomněla, tak to letos musím napravit), pár mašlí a vyměnit boby na zápraží za vázu s větvičkami a koledníci můžou přijít. Boby snad zas nějakou dobu potřebovat nebudeme. I když, prej má začít sněžit...

Honzík se chlubí košilkovými vajíčky

Jidáše jsou umělecky pojaté :-)

Děti barvily na zeleno a oranžovo (ano, nemusela jsem kvůli tomu kupovat bílá vajíčka a oranžovou barvu, mohli jsme prostě nechat ta hnědá :-))

Z korálků jsme umotali zajíčka

Velikonoční černoši - ale na řezu vypadají dobře, třeba to i půjde jíst :-)

Barvení červeným zelím - nevýhoda je, že se z vajíček barva až do zaschnutí poměrně snadno stírá, je na nich vidět každý neopatrný kontakt se lžící...

Ušáček hlídá vajíčko :-)

 

Vajíčka s pírky

Když vám večer před velikonočním pondělím dojde, že byste ještě měli nabarvit vajíčka, a navíc zjistíte, že barvy jaksi nemáte, začnete po chvilce paniky hledat, co dům dá.

Našla jsem laky na nehty a zkoušela podle návodu obarvit vejce s nimi. Nešlo to. Nejspíš by mi dřív došla ta vejce, než bych získala správný grif a výsledek by vypadal aspoň trochu k světu.

Fixy už jsme s Aničkou použily minulý rok. Nechtěla jsem se opakovat.

Jediné, co mě ještě napadlo, bylo použít peříčka, která jsem taky měla schovaná z loňska. Znovu jsem hledala návody. Všude používali lepidlo, ale samozřejmě ne to tuhé v tyčince, které se jediné vyskytuje u nás. Už jsem to chtěla vzdát a ráno rychle jít shánět někam barvy, když mi padlo oko na bílky. Zkusila jsem to a šlo to. Jednoduše se vejce pomaže bílkem, přiloží se pírko a lehkým poklepáváním se přilepí. A dobrá zpráva - po uschnutí to drží :-)

 

Velikonoční tiskátka

Ve chvilce klidu, když mladší potomek spal a pes ještě bydlel u své maminky, se nám s Aničkou povedla vytvořit tiskátka z brambor a z nich potom velikonoční přáníčka. Byla to docela rychlovka - najít brambory, tvarem připomínající vajíčko, není moc těžké. Vyřezávání už bylo trochu složitější a uznávám, že kdekteré dítě základní školou povinné by to asi zvládlo líp. Barviček se potom chopila Áňa a tisknutí taky. Při prvním obtištění ještě bylo na bramboře moc barvy, ale všechna další už vypadala dobře.

Problém nastal, když jsem Aničce předepsala VESELÉ VELIKONOCE a chtěla, aby to na přáníčka přepsala. Po prvním pokusu, který jsem jí pochválila s podotknutím, že se písmenka postupně nemají zvětšovat, aby se nápis vešel na jeden řádek, a že když už se nevejde na jeden řádek, že se nepokračuje od konce druhého řádku pozpátku, se dcera zablokovala. Chtěla jsem, aby si ty Veselé Velikonoce vyzkoušela nanečisto na jiný papír, Anička zjistila, že má ta písmenka trochu rozházená a nestejně velká a začala plakat, že se to nikdy nenaučí. Nedařilo se mi jí vysvětlit, že v pěti letech ještě opravdu krasopisně psát nemusí, že se všechno naučí ve škole. Dítě řvalo a řvalo. Musely jsme výtvarnou činnost přerušit a nakonec jsem Veselé Velikonoce dopisovala já. Anička už k přáníčkům ani nepáchla.

Tak se mi podařilo zábavu pro dítě přetvořit na stres. Jsem zvědavá, až bude chodit do školy a něco se jí nebude vést, jak se s tím bude vyrovnávat...

 

 

Plány na březen

Momentálně je naším největším plánem uzdravit se. Nejdřív byl doma týden Honzík, další týden Anička, od úterka oba zase šli do školky, ale s horečkou jsem u doktorky skončila já. Večer už pálilo čelo oběma Honzům a včera večer překročila 38 stupňovou hranici i Anička. Tak si doma marodíme. A vymýšlíme, co budeme dělat, až to zase půjde.

Musíme pohnout s horní chodbou. Z nové rozvodné skříňky na elektřinu pořád ještě vedou nezaházené dráty a světlo tam zatím nesvítí. To je dobrodrůžo pro děti - večer, když jdou do postýlky, jim na cestu zhasnu a plní po tmě bobříka odvahy (Anička mu říká Obřík odvahy).

Potom začneme vyklízet "pokoj pro hosty", když už máme skoro hotovou ložnici a bude se pracovat tam.

Chtělo by to taky k dětem do pokojíčku nainstalovat rolety nebo závěsy. Deka na okně neudělá moc parády ani jako provizorní řešení :-)

Docela dost práce a to jsem se ještě nedostala k zahradě. Čeká nás kácení dalšího stromu, protože bortí plot. Vykopávání pařezů po nesmrtelných šeřících. Jarní očista záhonků. Musíme konečně založit zeleninovou a bylinkovou zahrádku. A opravit plot. Protože, a to bude časově nejnáročnější práce nejen v březnu, budeme mít štěňátko. Tak aby nám Gábi neutekla...

No a samozřejmě se musíme připravit na Velikonoce :-)



Poslední velikonoční

Můj letošní poslední příspěvek týkající se velikonoc.
Barvení vajíček.
Samozřejmě na poslední chvíli, ale inspiraci jsem hledala už nějakou dobu (opět převážně na Pinterestu :-)).
Bílá vejce a černý fix. Jednoduché, nebarevné, ale líbí se mi moc.

Jedno vajíčko si ozdobila i Anička. Malinko se schovává vespod :-)