"Asi si budu muset vzít Vaška," překvapila mě nedávno cestou z družiny Anička. Moje sedmiletá sotvadoprvnítřídychodící Anička.
"Vaška? Jakýho Vaška?" nestačila jsem se divit.
"No od nás ze třídy! On mě miluje a pořád chce se mnou chodit a chce si dávat pusu."
Nějak jsem z té přemíry informací zapomněla jít, takže mě v pohodě dohnal loudající se Honzík a suše utrousil: "Kvůli Vaškovi se všude dávaly kamery."
To mě teda probralo a v cukuletu jsem ty dva dohnala.
"Jaký kamery?!" poskočil mi hlas nezvykle vysoko.
"Ále," máchla ledabyle dcera rukou, "Vašek pořád zlobí, ničí věci a taky utíká, tak v družině instalovali kamery."
"A toho si chceš vzít? Tak na Vaška zapomeň!"
"Já si ho nechci vzít! Minule bouchnul Terezku pěstí do břicha a ona pak brečela. On si chce vzít mě a já už nevím, jak se ho mám zbavit."
Hodná holka. Zatím dělá rozumná rozhodnutí. Ale já se musím na příště líp připravit. Kdybych jí Vaška tak striktně zakázala v patnácti, na truc s ním začne ty věci ničit taky :-)
Honzík si o citových problémech přišel popovídat pár dní potom.
"Víš, mami, Helenka mě milovala, ale už se se mnou rozešla a miluje Vojtu."
"Aha. A ty jí miluješ?" přešla jsem do jejich slangu.
"Ne, nemiluju."
"Tak je to vlastně v pohodě, ne?"
Jenže nebylo. Honzík o Helence vyprávěl každý den a taky začal do školky nosit svačinky.
"Proč zase chceš do školky Brumíka? Ty tam máš hlad?" vyptávala jsem se asi po týdnu.
"Ne, ale když Hele něco přinesu, tak potom miluje mě a ne Vojtu."
"Tys dával všechny ty dobroty Helence?" nevěřila jsem svým uším.
"No, aby mě milovala," obrátil ke mně ta bezelstná očička.
"Ale Honzíku, to od Hely není hezký, že tě miluje, jenom když něco přineseš!"
"Já se s ní asi rozejdu. Já mám ještě Sáru, Štěpánku a Janičku. Čtyři manželky asi nezvládnu..." pokýval hlavou náš rozumbrada.
"A víš, že čtyři manželky ani mít nemůžeš?" ujišťovala jsem se.
"A kolik jich můžu mít? Tři?"
"Né, jen jednu."
"Tak já si nechám Aničku, tu znám ze všech nejvíc," zakončil Honzík rozhovor a odběhl si hrát se sestrou.
Že si svou sestřičku opravdu nebude moct vzít, jsem si radši nechala na jindy. Dneska už bylo těch zklamání dost.
 |
| Moje zlatíčka a jejich první milostné problémy :-) |
Žádné komentáře:
Okomentovat