Přestože se už jedná o staršího pána (nebo pána v nejlepších letech, chcete-li), na Večerníčka se pořád ještě stojí fronty. A to poměrně dost dlouhé. Alespoň včera to tak bylo.
Vyjeli jsme pravda ne moc brzo, asi v půl deváté z Doks. Hodinka cesty do Prahy, zaparkovat na Černém Mostě a než jsme se metrem dostali na Malostranskou, uběhla další hodina. A tady nás právě překvapila ta fronta. Táhla se po třech stranách nádvoří před Valdštejnskou jízdárnou a než jsme se dostali na řadu, smažili jsme se skoro hodinu a půl na sluníčku. Ještěže jsme na dvě děti byli tři dospělí, protože jeden stál ve frontě a další dva pobíhali za netrpělivými dětmi a snažili se uhlídat východy z nádvoří i to, aby se děti nezmáčely od hlavy k patě ve fontánkách (jedno dítě tam zahučelo celé, jinému se podařilo namočit si aspoň tenisky a kalhoty až po kolena. Naštěstí to nebyly naše ratolesti:-)).
Když jsme se konečně dostali na řadu, čekalo nás podobné odchytávání dětí vevnitř. Běhaly od Rumcajse k Pažoutovi, od Máničky k Ovčí babičce, tady zalezly do klobouku kouzelníka Pokustóna, tamhle se nám ztratily v měsíci... Vydrželi jsme to tam s nimi slabých čtyřicet minut a pak jsme je vylákali ven na zrzlinu.
Ještě se na stejnou vstupenku můžeme podívat na druhou část výstavy na Kampě, ale musíme nejdřív sehnat hlídání, abychom na to měli klid :-)S dětmi do toho už nejdu.
 |
| Zdroj: ngprague.cz |
 |
| Dlouhá, dlouhá fronta |
 |
| U Spejblů |
 |
| Rozhýbat loutky byla zábava |
 |
| Trautenberkova světnice |
 |
| Anička jako žákyně 3.B |
 |
| Víc než ovčí babička zaujali vlci, kteří honili ovečky vzadu na obrazovce |
 |
| Chvilku v klidu |
Žádné komentáře:
Okomentovat