Reklama na prací prášek

Ta extrémní vedra jsou super. Mají mnohem víc předností než extrémní mrazy.
Dobře, v několika výhodách se tepla a mrazy shodují.
Například nemůžeme vycházet ven. Ani v plus pětatřiceti, ani v mínus pětatřiceti (to jsem sice ještě nezažila, ale prý to existuje). Můžeme si užívat společné chvíle v úzkém kruhu rodinném a namáhat si mozek při vymýšlení důvodů, proč ty vřeštící děti neztlumit navždy.
Dále nemusíme zalévat zahradu - v zimě je to nesmysl a teď, když všechny nádoby na dešťovku jsou už dávno prázdné a čerpadlo ze studny nevytáhne ani kapičku a při snaze zalévat hadicí se voda odpaří ještě před dopadem na zem, by to byl holý nerozum. Navíc tráva nám poprvé krásně zhnědla a všechny květiny při sebemenším vánku hezky šustí. Jako bychom měli zahradu plnou slaměnek. Tak co bychom se namáhali. Zelenou trávu má kdekdo. Ale hnědá! Hnědá se zas tak často nevidí.
A proč jsou vedra ještě lepší než mrazy?
Nemusíme topit. A vytopit náš barák v zimě na 20 stupňů je úkol, který je mimo naše možnosti fyzické (tolik dřeva při práci a dvou dětech a pozvolné rekonstrukci nenaštípete) i finanční.
Ušetříme za plyn, protože sporák teď zásadně nepoužívám. Ráno rozklepnu vajíčka na parapet a za chvilku můžu podávat luxusní volská oka. Naštěstí máme okna na všechny světové strany, takže se v průběhu dne s vařením jen přesouvám od jednoho rozpáleného parapetu k druhému.
Pomocí parapetů jde i dobře žehlit, jen pozor, musíte se nejprve zbavit zbytků po vaření! Jinak můžete prát znovu.
A tím se dostávám k jedné ze svých nejmilejších předností úmorných veder. Sušení prádla. Jde to samo. Jen než ho donesu ke šňůře, je prádlo "přednaschlé" (já ostatně taky). Na jednom konci věším a na druhém už můžu sundávat. Máte štěstí, že jsem jednu várku nechala přeschnout, abych ji na blog vyfotila...
Určitě přijdete na spoustu dalších výhod, tak klidně nějakou připište do komentářů :-)