I kdyby nebyla k ničemu jinému dobrá (jakože je), školka vás donutí. Minulý rok nás donutila vstávat brzy, i když by děti čirou náhodou rády spaly déle, abychom stihli nástup do osmi hodin, kdy se školkové dveře hermeticky uzavírají a neprojde živá duše. Teď už s pozdními příchody nemáme problém, protože vstávám do práce na šestou a děti jsou ve školce mezi prvními.
Letos nás školka donutila zamakat na kostýmech pro děti. V říjnu jsme z důvodu nemoci propásli medvědí převleky, ale na Mikuláše byly shodou okolností obě děti zdravé a mohly vyrazit mezi ostatní jako čert a andílek. Na malém městě byly všechny kostýmy v cuku letu vyprodány a my museli sáhnout do domácích zásob a zapojit kreativitu. Uznávám, že čertík Honzík byl ošizený. Dostal černé oblečení, ocas jsme ustřihli z peříčkového boa a místo růžků měl chudák dvě Santovy čepičky :-) Ale andílkovi babička vyrobila křídla ze dvou drátěných ramínek a zlatého vánočního řetězu. Krásně třpytivá křídla, která hází desítky prasátek. Anička je teď chce nosit pořád :-)
 |
| Náš tmavovlasý andílek |
 |
| Inspirace zde |
Žádné komentáře:
Okomentovat