V kleci

Honza přivezl Gábě klec. Pěkně velkou klec. Stafordi jsou údajně v kleci rádi, považují ji za svůj domeček, chodí si do ní sami odpočinout a nemají ani problém, být v ní zavření. Gábinka byla od malička zvyklá v kleci spát. Spolu s ostatními osmi štěňaty. Bývalá panička jim nechávala klec otevřenou, takže štěňata mohla volně courat do svého oploceného minivýběhu. Jen když potřebovala výběh vyčistit, zavřela dvířka klece, aby se jí štěňata nemotala pod nohama.

Možná jsme udělali chybu, že jsme klec domů pořídili až po dvou týdnech, ale Gabule do ní hned vlezla, hrála si v ní a krásně tam usínala. Větší chyba asi byla, spící Gábu v kleci zavřít a odejít si na velikonoční oběd k rodičům. Vrátili jsme se, pes sice v klidu pořád spal, ale v kleci byl bobek. A od té doby už pokaždé. Jakmile jsme ji nechali samotnou doma a měla v místnosti klec, zabobkovala ji. A bylo jedno, že jsme jí to tam vystlali třemi dekami po našich miminkách, aby měla pelíšek jemný a hřejivý. Do jednoho rohu udělala bobek, do druhého si lehla a spinkala.

Zašlo to dokonce tak daleko, že Gába běhá hodinu po zahradě, potom si zaběhne domů do klece, vykadí se a běží zase spokojená ven.

Zatím jsme to vzdali. Klec stojí ZAVŘENÁ (jinak by ji to naše čuně i nadále používalo jako záchod) v předsíni a Gábi spinká v papírové krabici, jako když jsme si ji přivezli. Jen jí ta krabice začíná být malá. Ale Gába si poradí. Jen co se naučí pořádně vyskočit. Nejradši totiž stejně usíná na židli...

 

Výběh venku má sice dostatečný, ale svou potřebu chodí naše dámička vykonávat dovnitř :-)

Gábinky nejoblíbenější židle