Dobříš - Zvíkov - Orlík - Hluboká

Jakmile nám někdo vezme na prázdniny děti, jsme jako utržení ze řetězu. Doháníme, co bychom s dětmi nemohli. Zajdeme si k Mácháči na koktejl nebo dva, do kina na NEanimovaný film, nebo vyrazíme na tour po hradech a zámcích. Já to až do poslední chvíle vydávám za wellness pobyt na Orlíku, Honza se ještě po návštěvě druhé památky snaží věřit, že tahle už byla poslední. Nakonec jsme spokojení oba. Honza, že to má na delší dobu za sebou, já, že jsem na nějaký čas nasytila své umělecko-historické potřeby :-)

Jen kdyby ty silnice nebyly přes prázdniny rozkopané, zúžené, uzavřené. To by se to po Čechách cestovalo...

Dobříš - na pokladně nikdo, po několika minutách přiběhne paní: "Vydržte chvilku" a zase někam na dlouhé minuty zmizí, aby nám následně řekla, že jsme zrovna propásli prohlídku a další je vyprodaná, takže si můžeme počkat dvě hodiny, abychom se do zámku dostali. Radši jsme si šli prohlédnout zahradu.

Zahrada mě trochu zklamala, pamatovala jsem si ji pompéznější. Teď tu jsou místo růží afrikány. Ale kašna od Ignáce Platzera je úžasná pořád.

Druhá zastávka byla na hradě Zvíkov. Od doby, kdy jsem tu byla naposled se tu udělalo neskutečné množství práce. Zvíkov mě nadchl. A i Honza se zdál do čtení popisků v jednotlivých místnostech docela ponořen :-)

Provázíte se pomocí letáčku a popisných tabulek sami, ale aspoň si hrad včetně interiérů můžete nafotit. To se o jiných památkách říct nedá.

Hospodářské křídlo hradu. Díky dřevěné lávce si nezašpiníte obuv v tom jemném prachu všude kolem. Pokud vám teda mezi prkýnka lávky nezapadne krytka od foťáku a někdo se nemusí v tom prachu vyválet, aby ji našel. Děkuji, lásko :-)

V některých místnostech si jde původní nástěnnou výzdobu Zvíkova dobře představit.

Když vylezete na Černou věž, naskytne se vám hezký výhled na nazelenalý Orlík.

V místní občerstvovně si pěstují svoje bylinky...

Orlík byl parádní. Nechyběly nazouvací papuče, chytře architektonicky vymyšlené toalety a lavičky, které návštěvníkům věnoval Karel Schwarzenberg a u nichž jsme si nebyli jisti, jestli si je tedy můžeme odvézt domů, tak jsme je tam pro jistotu nechali. Fotit se nesmělo, jinak bych vám ukázala krásné pokoje a salónky.

Kvalita vody na Orlíku asi nebude moc dobrá, ale rozhodně je vizuálně zajímavá :-)

Na Hlubokou jsme dojeli po několika objízdných trasách, dali si velmi nepodařený oběd v restauraci Švejk a pak se ve vedru konečně vyšplhali nahoru k zámku, abych vyfotila přesně 2 fotky a zjistila, že baterku jsem si před odjezdem přece jenom nabít měla (nenabíjela jsem ji, abych ji náhodou nezapomněla doma v nabíječce, to už se mi stalo). Jinak je Hluboká nádherná a ohromila i mého k památkám skeptického manžela :-)