U nás s novým školním rokem probíhají změny na všech frontách.
Anička šla opět po dvou měsících do školky. Poslední dva dny probrečela, protože ve školce nechce spát, ale domluvili jsme s paní učitelkou, že si může v postýlce prohlížet knížky, a dcera je spokojená.
Honzík šel do školky poprvé. Vyzkoušeli jsme radši variantu příchodu bez mé asistence a nebyl problém. Většina obav se po dvou dnech rozplynula, zůstal jen strach, aby to tak vydrželo.
Jaké jsme měla obavy? Že bude brečet a nebude chtít ve školce zůstat. Že se bude svlékat (celé léto běhá jen tak a najednou po něm chceme, aby nosil kalhoty ;-)). Že nebude poslouchat. Že bude na procházce utíkat. Že nevydrží ležet v postýlce (doma to totiž nevydrží). Že nebude uklízet hračky. Že bude diskutovat s učitelkami... Zatím žádná stížnost, tak doufám, že mu to vydrží.
Poslední velká změna je můj nástup do práce. Tam bylo obav asi nejvíc, ale kolegyně jsou milé, atmosféra příjemná a že mi ze všech těch informací jde hlava kolem, je zřejmě normální :-)
Co se ale kupodivu nezměnilo, je množství práce, která na mě čeká doma. Včera jsem se vrátila z prvního dne v novém zaměstnání plná dojmů a chtěla je probrat s Honzou. Ale musela jsem počkat. Nejdřív nás čekalo naložení, odvezení a vyskládání 18 koleček dříví... Zima se blíží a i když by se dřevo na zimu mělo připravovat na jaře, aby stačilo proschnout, jak nám nezapomněla připomenout naše drahá babička, Honza včera štípal o 106 a muselo se to do večera sklidit, protože mělo začít pršet. Pršelo. Ale myslím, že jsem při tom skládání dřeva vypotila víc vody, než napršelo na celou zahradu.
Nevadí. Ještě budu mít prostor zachraňovat naštípané dříví před deštěm, protože se Honza v pátek chystá do lesa na novou várku. Prima plány na víkend :-)
 |
| Až budeme mít obloženou celou stěnu, vyfotím větší kus :-) |
 |
| Honza štípal tak náruživě, že se mu postupně rozpadal špalek... |
Žádné komentáře:
Okomentovat