Po úterním nákupním fiasku jsem měla celý den na to, abych přestala panikařit a uklidnila se. Buď si na sebe ve čtvrtek koupím něco růžového, nebo na svatbu půjdu v jiné barvě. Nebo tam nepůjdu vůbec. Taky plán. Každopádně pojedu do Palladia, tam toho měli nejvíc a je to blízko k Baťovi na Václaváku, kde mám vyhlídnutý botičky.
Honza se podruhé obětoval a jel se mnou hledat šaty.
"Tak já tady rovnou nechám vyčistit auto. Stejně se mi do toho nechtělo," a můj drahý manžel si mohl odškrtnout další položku ze seznamu věcí, které musí stihnout před svatbou.
Eskalátory nás dovezly do nákupáku.
"Jé, kadeřnictví! A maj tam prázdno. Já se tam skočím ostříhat, než něco vybereš."
To už mi docela lezl na nervy. Auto vyblejskaný, on ostříhanej, v novém, dobře padnoucím obleku a s ladícíma botama a já vystresovaná, protože o hledání šatů už se mi i zdá, jak někdo řekne pudr, začne mi tikat oko (dokonce reaguju podrážděně už jenom na tvářenku!) a nejspíš si oblíknu kalhoty a halenku. Kalhoty na svatbu. Ach jo.
Obcházela jsem ty stejné krámy pořád dokola a už se mi ani nechtělo chodit dovnitř. Připojil se ke mně Honza, chvíli pozoroval mou strategii ve vybírání obchodů a když viděl, že jenom kroužím po chodbách, podíval se na první krám, kolem kterého jsme šli: "A v Reserved už jsi byla?" zeptal se nesměle, protože mě nechtěl v tomhle stavu ještě víc dráždit.
"Tady ne. Jen na Čerňáku a na Chodově. To bude stejný."
No, nebylo to stejný.
Vzala jsem si troje šaty do kabinky a jedny z nich byly skvělý, druhý by šly jako alternativa a třetí jsem už ani nezkoušela.
"Supr, máme nakoupeno, můžeme jet."
"Přece tam nepůjdu bosa, projdeme se ještě na Václavák pro ty boty."
Prošli jsme se k Baťovi, boty mi byly dobře a Honzu tam balil mladý prodavač, takže to byla docela sranda. Pro mě :-) A zpátky do Palladia.
"Jedem."
"Ne, ještě musíme vybrat kabelku a doplňky."
I když to už Honzovi asi připadalo nekonečné, vybrala jsem během chvíle (co je to hodinka?) doplňky a mohli jsme vyrazit.
"Doufám, že nějakou dobu zas žádná svatba nebude," uzavřel náš dvoudenní nákupní maraton Honza.
"Anebo že bude pudrově růžová," rozesmála jsem se já.
Honza se podruhé obětoval a jel se mnou hledat šaty.
"Tak já tady rovnou nechám vyčistit auto. Stejně se mi do toho nechtělo," a můj drahý manžel si mohl odškrtnout další položku ze seznamu věcí, které musí stihnout před svatbou.
Eskalátory nás dovezly do nákupáku.
"Jé, kadeřnictví! A maj tam prázdno. Já se tam skočím ostříhat, než něco vybereš."
To už mi docela lezl na nervy. Auto vyblejskaný, on ostříhanej, v novém, dobře padnoucím obleku a s ladícíma botama a já vystresovaná, protože o hledání šatů už se mi i zdá, jak někdo řekne pudr, začne mi tikat oko (dokonce reaguju podrážděně už jenom na tvářenku!) a nejspíš si oblíknu kalhoty a halenku. Kalhoty na svatbu. Ach jo.
Obcházela jsem ty stejné krámy pořád dokola a už se mi ani nechtělo chodit dovnitř. Připojil se ke mně Honza, chvíli pozoroval mou strategii ve vybírání obchodů a když viděl, že jenom kroužím po chodbách, podíval se na první krám, kolem kterého jsme šli: "A v Reserved už jsi byla?" zeptal se nesměle, protože mě nechtěl v tomhle stavu ještě víc dráždit.
"Tady ne. Jen na Čerňáku a na Chodově. To bude stejný."
No, nebylo to stejný.
Vzala jsem si troje šaty do kabinky a jedny z nich byly skvělý, druhý by šly jako alternativa a třetí jsem už ani nezkoušela.
"Supr, máme nakoupeno, můžeme jet."
"Přece tam nepůjdu bosa, projdeme se ještě na Václavák pro ty boty."
Prošli jsme se k Baťovi, boty mi byly dobře a Honzu tam balil mladý prodavač, takže to byla docela sranda. Pro mě :-) A zpátky do Palladia.
"Jedem."
"Ne, ještě musíme vybrat kabelku a doplňky."
I když to už Honzovi asi připadalo nekonečné, vybrala jsem během chvíle (co je to hodinka?) doplňky a mohli jsme vyrazit.
"Doufám, že nějakou dobu zas žádná svatba nebude," uzavřel náš dvoudenní nákupní maraton Honza.
"Anebo že bude pudrově růžová," rozesmála jsem se já.
 |
| Svatba nakonec byla fakt krásná |
 |
| Na nádherném místě |
 |
| Ty nákupní patálie stály za to :-) |
Tak to dobře dopadlo, uff :-)) Místo je krásné, tak to úsílí určitě stálo za to. A vše proběhlo hladce, žádná vypadená korunka? :) Mám ráda váš humor, tak si tímto snažím říct o další článek ;-) Mějte se moc hezky. Zdraví Nina
OdpovědětVymazat