Některé rodiny tráví nádherné podzimní víkendy (přesně takové, jaký byl ten minulý) výletováním. Objíždějí hrady a zámky, zapotí se při výstupu na rozhlednu nebo se kochají při procházkách krásnou přírodou. My ne. My, když máme volno, popadneme rýč, lopatu a sekyru a vrháme se neohroženě do boje s naší rozbujelou zelení. Tak tomu bylo i tuto neděli.
Využili jsme toho, že přišla na návštěvu babička, v nestřežené chvilce jsme jí předali hlídací bidlo a už jsme byli z loďky venku. Případné námitky utlumila naše špaletová okna (jak se najednou to dvojité sklo hodí!) a my mohli vesele začít. Objížděli jsme zahradu s kolečkem naloženým horou kamení, zapotili jsme se při dolování kořenů prastaré cesmíny a po dlouhých hodinách, když už jsme se ani v zádech narovnat nemohli, jsme se kochali celodenním dílem. Vysvobodili jsme další roh! Konečně budou zdi dýchat a nebude se nám doma dělat plíseň. A chtělo to jen jednu hodnou babičku, jeden zlomený rýč (pak že Fiskars vydrží) a spoustu bolavých svalů :-)
Skoro za tmy jsme ještě zasadili dva keře levandule, vrátili jsme do země cibulky sněženek a z cesmíny naaranžovali zimně laděné truhlíky. A jestli bude příští víkend taky hezky, tak doufám, že seženeme nové hlídání. Babičku k nám už totiž nikdo nedostane :-)
 |
| Cesmína a zbytky vistárie, za rohem se skrývají téměř nedobytné kapradiny |
 |
| Zdi se snad konečně prosuší a dřevěná podlaha bude moct odvětrávat. Jen ten výhled z ulice budeme muset trochu zaclonit. Něco vymyslíme :-) |
Óóóó- to je jako úplně jiný dům! Veliká změna, umím si představit, jak bolej záda..
OdpovědětVymazatA taky je vidět,kolik práce vás ještě čeká.
Hlavně ty kapradiny daly manželovi zabrat :-)
VymazatAž budu mít víc času, podívám se na to písmo v komentářích ... Tak snad ten čas bude brzy :-)