Rovnání terénu

K našim vchodovým dveřím vedou čtyři schody. Nejsou sice nic moc, ale nepředstavují ten hlavní problém, který musím překonávat, když se chci s naloženým kočárkem dostat domů.
Cestička je úzká, na jedné straně do ní zasahuje rozpínavá vistárie a pichlavá cesmína, kterým se musíme vyhýbat.
A na druhé straně máme náš soukromý tankodrom. Rádoby trávník je samá boule, propadlina, mulda, jáma, pahorek a hromádka. Místy ještě pro zpestření nenápadně vykukuje ostrý kámen, případně kořen.
Vlastně vykukoval.
Protože už druhý den pracujeme pilně na tom, abychom se při každé cestě domů (nedej bože potmě!!) nepřizabili.
Už jsme odvozili přes dvě stě koleček hlíny, takže v zadní části zahrady se navršil pěkný kopeček :-)
Ale začíná se nám to rýsovat...

Po dnešku to zase vypadá jinak, ale protože už jsem neudržela foťák v ruce, budou fotky až zítra :-)