pátek 30. září 2016

Dveře

Zase pracujeme na dveřích. Já teda spíš fandím a pracuje Honza, ale podpora je taky důležitá :-) O našich dveřích už jsem sice párkrát psala (třeba tu), ale vzhledem k jejich počtu a k množství jiných prací na domě i okolo něj se k nim Honza dostává postupně, jak je zrovna nálada. A ještě pořád není u konce.
Teď přišla řada na dveře mezi chodbou a předsíní, protože byly asi nejvíc podrápané, částečně vysklené, s příšerným kováním a naprosto netěsnící. Nyní se nachází ve stavu úplné vysklenosti, opalování, tmelení, broušení a barvení. A doufáme, že brzy přejdou i do stavu zasklení, protože z předsíně už začíná pěkně táhnout...
A jak dveře vypadaly původně, je vidět v příspěvku o chodbě.

Gába mě nenechala dveře vyfotit samotné

Pořád lezla do záběru

Nebo možná spíš čekala, jestli zpoza dveří něco nekápne :-)

sobota 24. září 2016

Pokoj pro hosty

Když jsem si četla příspěvek z konce června, že se vrháme na další pokoj a že bysme ho mohli stihnout za měsíc, musela jsem se pousmát. Jak ještě můžu být tak naivní? Zatím nám nikdy nešlo nic tak, jak jsme si to naplánovali. A ani tentokrát to nebyla výjimka.
Rekonstrukce pokoje se zasekla na zdravotních důvodech. Můj manžel se ve třiatřiceti pomalu rozpadá a když ho neskolí ledvinová kolika, dostane ho do předkolapsového stavu jícnový vřed, případně si s ním krutě zažertuje rozsáhlá alergická reakce na kdovíco. A práce stojí.
Jinak je to ale s představivostí. Ta se nezastavila. Plánuju dál. Prohlížím blogy, instagram, pinterest a hledám inspiraci. Do poměrně malé místnosti (3,5 na 4 metry) se nám musí vejít spaní (alespoň 1 a 1/2 lůžka, ideálně 2), hodně úložného prostoru (nejlépe vestavěná skříň) a ještě pracovní koutek (dělat cokoli u jídelního stolu zavání příchodem dětí a rozmetáním práce do všech světových stran - chuťovka je to třeba u účetnictví :-)). 
A celý pokoj by měl být světlý, protože je orientovaný na severozápad a okna jsou ještě zastíněna vysokými stromy na sousedním pozemku. 
A zařizovací předměty by měly být použitelné, až se z pokoje pro hosty stane pokoj pro malou slečnu (byť to dětem zatím nevadí, určitě přijde doba, kdy by každému vlastní království přišlo víc než vhod).
Představu už pomalu mám, jen ji ještě nějak vtěstnat do rozpočtu :-)

Úzká postel, za okny stejně husté listoví...

Tento pokoj je větší a prostor v něm moc nevyužitý, ale je krásně světlý a líbí se mi ten lustr z Ikey

Tento pokoj bych klidně vyměnila za naši ložnici :-)

Tak nějak takhle namačkané to tam bude...

Černá stěna pokoj sice moc neprosvětlí, ale vypadá úžasně

Tady se mi líbí barvy, struktury, materiály

Fotky jsem si vypůjčila z Pinterestu.

sobota 17. září 2016

Štendr

V ložnici nám přibyl kousek nábytku. Díky reklamě. Honza párkrát viděl reklamu na letgo, stáhl si aplikaci a narazil na štendr, který už nějakou dobu chtěl, aby se mu ve skříni nemačkaly obleky. Ještě ke všemu byl ten štendr v Doksech a stál stovku. Teď stojí u nás (a malinko překáží :-)).
 





pátek 16. září 2016

Výklenek

Dnes jsem viděla fotku, která mě donutila přemýšlet úplně jinak o našem výklenku a o dispozičním řešení přízemí celkově. Do teď jsem měla představu, že výklenek bude součástí obýváku a bude sloužit jako čtecí koutek, na obývák bude navazovat jídelna a za rohem potom kuchyně. Skoro v celém přízemí se vybourají příčky (asi některá bude nosná, ale to by se vyřešilo překladem, nebo něčím podobným) a vznikne velký otevřený prostor.
Ale dnes jsem  v práci viděla na internetu tu fotku. Fotku výklenku, který sice je celý vyplněný gaučíkem s polštářky a mohl by skvěle sloužit čtenářským fanatikům, ale před kterým je situován jídelní stůl. A nemohla jsem to pustit z hlavy (ano, vím, že v práci bych se měla soustředit na práci a ne na imaginární stěhování nábytku a změnu dispozic u nás doma, ale hlavě neporučíš :-))
 
Fritz Hansen
 
Co kdyby byl výklenek jídelní, místo obýváku by byla kuchyně, obývák místo jídelny a z původní kuchyně by vznikla velkorysá předsíň? Je mi jasné, že si to zatím vůbec nedokážete představit, a ani já jsem si nebyla úplně jistá, jak by to vycházelo. Musela jsem si najít fotku původních plánů domu.
 
Z kuchyně by byla předsíň, na ni by navázal obývák propojený s jídelnou a kuchyní, něco by se probouralo, něco zazdilo, kuchyň by byla blíž zahradě (ta je po levé straně domu), což by se určitě vyplatilo v létě při grilovačkách, z výklenku bychom při stolování mohli pozorovat ulici i zahradu, prostě má tato varianta spoustu výhod :-)
 
Vím, že podobný nápad měla moje mamka hned, když jsme se před čtyřmi lety stěhovali, a já chtěla jednu velkou supermístnost, aby stačila nám, dětem, jejich kamarádům, později partnerům a rodinám. Teď váhám. Budu to muset ještě pořádně promyslet. Ale radši už ne v práci :-)  

pondělí 12. září 2016

Spor o truhlíky

Myslela jsem si, že když truhlíky osazuji, zalévám, opečovávám a chválím výhradně jen já (ostatním členům rodiny je to upřímně fuk), měla bych to být taky já, kdo bude rozhodovat o jejich vzhledu. Nasázím si tam, co se mi líbí, abych si je zase mohla pochválit a aby mi dělalo radost se o ně starat.
Honza nebyl stejného názoru. Viděl na jednom okně truhlíky s různě barevnými chryzantémami a chtěl to stejně. Vypadaly sice hezky, ale já už měla v hlavě představu vřesových truhlíků. Nemohli jsme se dohodnout, oba jsme si trvali na svém.
Zkusila jsem na to jít oklikou a poukázala jsem na fakt, že okolí Mácháče je teď jedno velké rozkvetlé vřesoviště a že bysme si truhlíky mohli vyzdobit zadarmo. Můj drahý manžel mi poradil, ať si vezmu na příští procházku s Gábou lopatičku a nějaký ten vřes si vydloubnu. On s tím nechce mít nic společného. Protože on chce chryzantémy.
A dohadovali jsme se dál. Skoro měsíc. Až jsem zašla do Lidlu a koupila tam 4 krásné dvoubarevné vřesy po 70,- korunách za kus. Donesla jsem si je domů, z truhlíků vyhodila už úplně suché macešky, nasázela vřesy, pochválila jsem si to, vyfotila jsem si to a truhlíky pyšně umístila na okna. Cestou jsem si všimla, že nám schránka zase přetéká letáky, tak jsem ji vybrala a odnášela do tříděného odpadu.
A moje radost z truhlíků mohla trvat o něco déle, kdyby na mě neskočila Gába. Letáky mi vypadly, Gábina je začala čile roztahovat po zahradě a při uklízení katastrofy mi padlo oko na jednu stranu nového Lidlu, kde byly vřesy od pondělí za dvacku.
Co já za těch dvě stě osmdesát korun mohla mít...vřesů!!!
Vřesy mají krásné barvičky

Slušelo jim to už v původním obalu

Ale teď to sluší i truhlíkům (akorát bych chtěla nějaké lepší...)

středa 7. září 2016

Den má konečně 26 hodin!!!

Možná to zní trochu divně, ale je to tak. Dohodla jsem se v práci a od začátku září mám pracovní dobu o dvě hodiny kratší. Takže jsem ty dvě hodiny získala k dobru, hýčkám si je a musím s nimi opatrně nakládat.
Doufám, že budu líp stíhat domácnost. Ta se totiž minulý rok pomalu ale jistě vymykala kontrole a byly dny, kdy jsme pod kupami vypraného i ještě nevypraného prádla hledali telefony nebo ovladače, kdy už v šuplíku nebyla čistá lžička a museli jsme si nějakou najít ve dřezu, kdy se na náš tmavý obývákový nábytek dalo ve vrstvě prachu pěkně malovat, kdy jsme si v předsíni mohli z nanošeného písku udělat menší pískoviště, protože jsem tam už nějakou dobu nestihla vyluxovat, a některé ještě horší dny :-)
S těmi dvěma hodinami navíc mám alespoň naději, že se situace zlepší. Že budu stíhat úklid, účetnictví, ale taky odpočinek, knížky, procházky s Gábou, blog a odkládaná setkání. Třeba nad oreo cheescakem jako včera :-D

Vtipný porcelánový talířek, který se tváří jako papírový tácek...
 
Při čekání na kamarádku jsem si ještě početla o pražských kavárnách - mám inspiraci, kam vyrazit :-)

pátek 2. září 2016

Tapetky na září

Trochu později, ale přece. Nová pozadí do počítačů, tabletů a telefonů jsou tu :-)

Elegantní mramorované září najdete na beautyandchic.net

Podzim už se vkrádá do zářijové tapetky na flipsnacku

Ale mají tu i pozadí, které vypadá letněji

Mně se tentokrát nejvíc líbily podzimní květy od Nicole