čtvrtek 31. března 2016

Hrajeme si s modelínou

Nekonečný příběh s nemocnými dětmi pokračuje. Anička neštovice chytla. Točím už čtvrtou ošetřovačku, v práci jsem byla naposledy 1. března. Vystřídali jsme chřipky, záněty středního ucha a teď snad už končíme těmi neštovicemi.
Po pěti týdnech doma už je těžké děti zabavit. Naštěstí modelína funguje na oba. Honzík pomocí tvořítka vyrábí pavouky (má spidermanové období) a Anička si začala vyrábět penízky, ale nakonec z toho byly hodiny. Jen některé číslice jsou napsané zrcadlově...
 
Hodiny jdou proti směru ručiček :-)

Výroba se nakonec rozjela a trénovaly jsme číslice až do třiceti


úterý 29. března 2016

Vajíčka s pírky

Když vám večer před velikonočním pondělím dojde, že byste ještě měli nabarvit vajíčka, a navíc zjistíte, že barvy jaksi nemáte, začnete po chvilce paniky hledat, co dům dá.
Našla jsem laky na nehty a zkoušela podle návodu obarvit vejce s nimi. Nešlo to. Nejspíš by mi dřív došla ta vejce, než bych získala správný grif a výsledek by vypadal aspoň trochu k světu.
Fixy už jsme s Aničkou použily minulý rok. Nechtěla jsem se opakovat.
Jediné, co mě ještě napadlo, bylo použít peříčka, která jsem taky měla schovaná z loňska. Znovu jsem hledala návody. Všude používali lepidlo, ale samozřejmě ne to tuhé v tyčince, které se jediné vyskytuje u nás. Už jsem to chtěla vzdát a ráno rychle jít shánět někam barvy, když mi padlo oko na bílky. Zkusila jsem to a šlo to. Jednoduše se vejce pomaže bílkem, přiloží se pírko a lehkým poklepáváním se přilepí. A dobrá zpráva - po uschnutí to drží :-)



 

sobota 26. března 2016

Za plotem

To je teď náš hlavní úkol. Když pustíme Gábi na zahradu, musíme ji udržet za plotem. Prvních pár dní to bylo snadné. Gabule se bála a moc daleko od nás nechodila. Jak se otrkávala, začala zjišťovat, že ty nejzajímavější věci k snědku (chuchvalce pavučin, prázdné i plné šnečí ulity, skořápky, výkaly koček a kdoví koho ještě) neleží na trávníku nebo uprostřed záhonku, ale v různých zapadlých koutech a skulinách, dírách a úkrytech. Gábi objevovala a objevovala a najednou narazila na omezení. Plot. A zrovna za tím plotem viděla něco, co by si zasloužilo mnohem bližší prozkoumání. Sousedi mají slepice a ovce. Po ulici chodí lidé a jezdí auta. Gába plot respektovala do té doby, než viděla odcházet Aničku s babičkou. A kvůli plotu za nimi nemohla. Od té chvíle hledá únikové cesty. Což nás nutí dávat plot konečně do pořádku. Sice to ještě není ten vysněný plot, ale blýská se na lepší časy :-)
 
Honza musel nejdřív plot vyprostit ze sevření přerostlých a místy prorostlých rostlin

Nejvíc rozrostlé jsou u nás šeříky, jeden se vykope a deset dalších jich vyraší :-)

Nový plot zatím ve stejném stylu, aby ladil s ostatními poli...

Gábinka ale zjistila, že beton je v jednom místě vydrolený a začala podlézat. Proto máme plot doladěný horou kamenů :-)
 

pondělí 21. března 2016

Designový odpočinek

Jsem s dětmi kvůli různým, na sebe navazujícím nemocem už od 1.března doma. A vím, že ještě týden budu (doufám, že jenom týden, že Anička se neštovicím ubrání a od Honzíka je nechytí...). Tak jsem uvítala dvoudenní pauzu mezi ošetřovačkami na Áňu a Honzíka a vydala se do Prahy na Dyzajn market a Design Shaker, stejně jako vloni. Tentokrát ale ve veselé společnosti mé mladší sestřičky. A líbilo se nám :-)
 
Nejvíc v expozici Nových proměn bydlení, kde jsme byly nuceny podstoupit ochutnávku likérů :-D
U Národního divadla na Dyzajn marketu jsem prohlížela spíš hračky...

...oblečení...

...a vychytávky do kuchyně :-)

Na Design Shakeru byla hezkých zákoutí celá řada

Nebo alespoň neotřelých

Kufříky z první republiky

Něžně, skoro nevěstovsky, vystajlovaný Velorex
 
 
Těším se na opáčko v březnu 2017 :-)

neděle 13. března 2016

Noční směny

Od čtvrtka se s Honzou střídáme v nočních službách u štěněte. Dnes je řada na mně. Gábi se zabydlela se svým pelíškem v kuchyni a vzhledem k jejímu zatím nekontrolovatelnému vyprazdňování jsme museli přistoupit k okamžitým změnám v interiéru.
Předně jsme umístili pohovku tak, aby blokovala přibližně třetinu průchodu mezi obývákem, kde je koberec, a kuchyní, kde máme dobře udržovatelné lino. Celý průchod neblokujeme z prostého důvodu - pro děti by nebylo moc jednoduché pendlovat mezi oběma místnostmi a nám se také nechce do obýváku vcházet flopem. Zbytek průchodu je zabarikádován konferenčním stolkem položeným na bok (dá rozum, že kdyby normálně stál, nebude mít potřebný zátarasový efekt) a ten překračujeme/přelézáme.
Dalším vylepšením je potom matrace umístěná přímo v obýváku. Už nejsme ve věku, kdy bychom si potrpěli na noci trávené na úzkých gaučích, tak jsme si dopřáli luxus matrace. Nejvíce ji ovšem oceňují děti, které po ní celý den skáčou (aspoň se ulevilo gaučům), případně metají "rotrmelce" (Honzíkovo označení :-)). Takže ty zhruba hodinové intervaly mezi jednotlivými nočními venčeními můžeme trávit kvalitním odpočinkem v imitaci postele. Teď, když už konečně máme hotovou ložnici, si vymyslíme psa a stejně ji nevyužíváme...
 
Gábinka nám zatím mnohem líp spí přes den než v noci

Funkci pelíšku plní papírová krabice, ale dostává dost zabrat :-)


sobota 12. března 2016

Velikonoční tiskátka

Ve chvilce klidu, když mladší potomek spal a pes ještě bydlel u své maminky, se nám s Aničkou povedla vytvořit tiskátka z brambor a z nich potom velikonoční přáníčka. Byla to docela rychlovka - najít brambory, tvarem připomínající vajíčko, není moc těžké. Vyřezávání už bylo trochu složitější a uznávám, že kdekteré dítě základní školou povinné by to asi zvládlo líp. Barviček se potom chopila Áňa a tisknutí taky. Při prvním obtištění ještě bylo na bramboře moc barvy, ale všechna další už vypadala dobře.
Problém nastal, když jsem Aničce předepsala VESELÉ VELIKONOCE a chtěla, aby to na přáníčka přepsala. Po prvním pokusu, který jsem jí pochválila s podotknutím, že se písmenka postupně nemají zvětšovat, aby se nápis vešel na jeden řádek, a že když už se nevejde na jeden řádek, že se nepokračuje od konce druhého řádku pozpátku, se dcera zablokovala. Chtěla jsem, aby si ty Veselé Velikonoce vyzkoušela nanečisto na jiný papír, Anička zjistila, že má ta písmenka trochu rozházená a nestejně velká a začala plakat, že se to nikdy nenaučí. Nedařilo se mi jí vysvětlit, že v pěti letech ještě opravdu krasopisně psát nemusí, že se všechno naučí ve škole. Dítě řvalo a řvalo. Musely jsme výtvarnou činnost přerušit a nakonec jsem Veselé Velikonoce dopisovala já. Anička už k přáníčkům ani nepáchla.
Tak se mi podařilo zábavu pro dítě přetvořit na stres. Jsem zvědavá, až bude chodit do školy a něco se jí nebude vést, jak se s tím bude vyrovnávat...
 

 

čtvrtek 10. března 2016

Už je doma :-)

Dnes jsme si byli pro Gábi. Odcházela první ze všech sourozenců. Její máma na nás štěkala, panička měla v očích slzy.
Děti se od psa nehly, dokud nešly spát. Anička byla na stráži, dokonce i když Gábi spala, a že toho naspala docela dost. Uvidíme, jestli bude spát v noci :-)
Snažili jsme se podchytit první čurání, ale nepovedlo se. Deka dostala sprchu. Dali jsme jí napít, odvedli ji ven a čekali pěkně dlouho, až se vyčurá. Nestalo se tak. Loužičku opět umístila po návratu dovnitř na svou deku. To mě už trochu vytočilo. Namočila jsem jí v tom čumáček a řekla fuj. Gábi to pochopila špatně. Párkrát se otočila a hodila na deku bobek. Potom druhý a třetí na lino. Když jsem je hezky zabalené v toaleťáku odnášela do záchoda, vytvořilo to tříkilové štěňátko lejno, za které by se skoro nemusela stydět dospělá kráva... Naštěstí to bylo zatím poslední vyměšování doma. Jakmile se jí to jednou povedlo venku a byla za to nadšeně pochválená a ještě navíc odměněná piškotem, došlo jí, že když ji táhneme na zahradu, chceme po ní, aby tam tu loužičku nebo bobek udělala. A opravdu se začala snažit. Pokaždé něco předvede :-)
Jediný problém s neustálými pokusy venčení na zahradě byl, že se ta malá stafordka třásla jako osika. Honza proto nelenil, odstřihl ze starého svetru kus rukávu, vytáhl šicí stroj a aby se konec netřepil, hezky ho zapošil. Potom ještě prostřihl dvě díry na nožičky, taky je oentloval a slušivý vycházkový obleček byl na světě. Bohužel už jsme ji v něm nestihli vyfotit, takže fotka bude příště...

Gábi úplně vlevo - je jí tu 29 dní...
 

pondělí 7. března 2016

Větvičky

Musím přiznat, že už se doma po tom týdnu nudíme. Hračky jsou okoukané, lego a dřevěné kostky stokrát postavené a zase rozbořené, v televizi nic nedávají, knížky vydrží děti prohlížet zatím jen chvilku, omalovánky zaberou tak na dvacet minut. Dnes mělo největší úspěch kutálení balónu, které ale postupně nabíralo na obrátkách, přešlo v házení, v kopání a skončilo kašlem obou malých hráčů... Těšíme se už do školky :-)
Ale předevčírem, když dosáhla nuda vrcholu, jsem vyběhla na zahrádku a vrátila se domů s náručí různých větviček. A Anička aranžovala. Po dvou dnech už vyhání malé zelené lístky zlatý déšť. A kousek jara jsme si tím přinesli domů. Včera jsme zaseli řeřichu, aby byly i nějaké vitamínky, ještě jsme s Aničkou stihly z ruličky od toaletního papíru a plsti vytvořit velikonočního zajíčka a dnes se chystáme na tisknutí bramborovými tiskátky. Většina těchto aktivit sice víc zabaví mě, ale já se klidně obětuju :-D
 



čtvrtek 3. března 2016

Plány na březen

Momentálně je naším největším plánem uzdravit se. Nejdřív byl doma týden Honzík, další týden Anička, od úterka oba zase šli do školky, ale s horečkou jsem u doktorky skončila já. Večer už pálilo čelo oběma Honzům a včera večer překročila 38 stupňovou hranici i Anička. Tak si doma marodíme. A vymýšlíme, co budeme dělat, až to zase půjde.
Musíme pohnout s horní chodbou. Z nové rozvodné skříňky na elektřinu pořád ještě vedou nezaházené dráty a světlo tam zatím nesvítí. To je dobrodrůžo pro děti - večer, když jdou do postýlky, jim na cestu zhasnu a plní po tmě bobříka odvahy (Anička mu říká Obřík odvahy).
Potom začneme vyklízet "pokoj pro hosty", když už máme skoro hotovou ložnici a bude se pracovat tam.
Chtělo by to taky k dětem do pokojíčku nainstalovat rolety nebo závěsy. Deka na okně neudělá moc parády ani jako provizorní řešení :-)
Docela dost práce a to jsem se ještě nedostala k zahradě. Čeká nás kácení dalšího stromu, protože bortí plot. Vykopávání pařezů po nesmrtelných šeřících. Jarní očista záhonků. Musíme konečně založit zeleninovou a bylinkovou zahrádku. A opravit plot. Protože, a to bude časově nejnáročnější práce nejen v březnu, budeme mít štěňátko. Tak aby nám Gábi neutekla...
No a samozřejmě se musíme připravit na Velikonoce :-)