čtvrtek 29. října 2015

Myšičky

Včera jsme se krásně zabavili. Na blogu Z lesa jsme si stáhli a vytiskli myšky, děti vybarvovaly, natřeli jsme pytel lepidlem a sypali koření. A teď máme na lednici voňavé výkresy :-) A na příště výborný zdroj nápadů na společné tvoření...
 



středa 28. října 2015

Pytlíkujeme

Dnes jen krátce.
Děti jsou stále nemocné.
Já už do práce musela jít.
Takže pytlíkujeme - střídáme se v hlídání, jak má kdo čas, někdy i po hodinách.
Ráno, než jede do práce, má děti tatínek, potom nastoupí babička. Tatínek se občas přes poledne vrací a babička má pauzu. No a když skončím v práci, můžu si je zase převzít já. A pro jeden den máme dopytlíkováno.
Musíme bohužel vydržet až do konce příštího týdne.
Ještěže bydlíme v jednom městě, v jedné ulici, jinak si to neumím představit :-)
A se čtyřmi dětmi taky ne (viz komentář Marcelky k minulému příspěvku).
 
Tak hezky to napytlíkované nemáme :-)
Zdroj: Pinterest
 


pátek 23. října 2015

Jak jsem nejela na Designblok

Na Designblok se těším celý rok. Čím víc se blíží, tím víc se mi při pomyšlení na jeho návštěvu roztahují koutky. Už před měsícem jsem si v rodinném diáři zamluvila volno na pátek a sobotu. Plán byl takový, že v pátek po práci vyrazím do Prahy, projdu si s jednou Katkou Výstaviště, zajdeme s druhou Katkou na víno a pak u ní přespím. V sobotu jsem se chtěla podívat na UMPRUM  a na Václavák na krmelec a možná znovu zpátky na Výstaviště. A potom tradá domů.
S prvním zádrhelem přišel Honza, když zjistil, že přesně v tomto termínu musí pracovně do Pardubic a bude tam i přespávat. Nevadí. Moji zlatí rodičové se nabídli, že děti pohlídají. Paráda. Těšila jsem se čím dál tím víc a Designblok se mi všude připomínal. Na internetu, v televizi, na billboardech.
To jsem ještě netušila, že největší záškodníci teprve nastoupí. Děti se rozmarodily (jaké překvapení, už tři týdny vydržely ve školce). Začalo to zlehka zvýšenou teplotou, rýmou a kašlem, takže jsem ještě doufala, že všechnom proběhne podle plánu. Rodiče dva kašlíky zvládnou. Jenomže zlatíčka si to nejhorší schovávala na pátek.
Noc byla děsná. Co chvíli jsme byli vzhůru. Strašnej kašel, napít, vysmrkat, vyčůrat a když si to člověk dá ve dvojité dávce, vypadá ráno jako chodící mrtvola. 
Jeli jsme k doktorce, aby mi ukončila ošetřovačku. Ještě pořád jsem měla naději, že už jsou víceméně zdraví a noční kašlíky byly jen poslední výkřiky do tmy. Doktorka mě z toho vyvedla rychle. Ještě minimálně týden doma, Anička dostala antibiotika, když se Honzíkovi objeví vysoké teploty, máme i jemu ta antibiotika dát. K tomu sirupy na odkašlávání a večer zase na zastavení kašle před spaním, Honzík ještě něco na roztažení průdušek a uvolnění hlenů. V lékarně jsem nechala dvoudenní výplatu.
Designblok se mi rozplynul v mlze. Rodičům nemůžu dát dvě děti s horečkou, které se celou noc pravidelně budí a volají maminku. A k tomu ještě berou v různých dávkách a intervalech kvanta léků. Takže jsem zůstala doma.
Dnešní noc byla ještě horší než včerejší, byli jsme víc vzhůru a už od pěti se děti odmítly vrátit do postele. Takže za chodící mrtvolu bych byla ráda, ale dnes to vidím na povalující se, když se vybičuju tak ploužící se mrtvolu. A na Designblok se podívám za rok...

středa 21. října 2015

Ikea hacks: Billy bookcase

Investice do knihovny Billy není nijak závratná, ale když si s ní dáte trochu práce (možná tentokrát trochu víc práce než u předchozích Ikea hacků), bude výsledek ohromující. Většina předělávek na fotografiích vyžaduje přidání dřevěných prvků a přemalování celé knihovny, ale odměnou za námahu je vzhled kvalitní masivní vestavěné knihovny. A to určitě stojí za to.

Pár černých samolepek stačí, aby Billy vypadal stylově
Několik knihoven vedle sebe, přidaná světýlka
a výběr knih s podobnou obálkou udělá divy 


Billyho dostanete i pod schodiště, jen už to musíte umět
s pilkou a hřebíky a lepidlem (Ikea Hackers)

Barva na zadní stěnu, překrytí přechodů mezi knihovnami latěmi a nepoznáte, že jde o Ikeu

Trochu sofistikovanější práce se dřevem
(postup najdete zde)
 
Nejvíc se do knihoven Billy asi zamilovala bloggerka Kate Riley z centsationalgirl.com. Má je skoro v každé místnosti.
 
První projekt - Billy do obýváku zde

Billy do ložnice je tady

V dětské herně - více fotek tady

Jak nakombinovat Billyho a Bestu se dozvíte tu
 

neděle 18. října 2015

Na zdi

Po pírkách a mapách mě zaujala další možnost, jak si vyzdobit zdi. Obzvlášť teď na podzim může vypadat pěkně barevně. To se vezme pár listů nebo květů, naaranžují se na jedno sklo, druhým sklem se zafixují na místě a originální dekorace je na světě. Pravda, ještě ta skla se musí nějak spojit. Někde se už prodávají předpřipravené rámečky, lze taky použít gumičky nebo washi pásky. A obrázky s plochými listy se opřou o komodu, na zemi o stěnu, nebo se na zeď přímo pověsí. Vypadá to moc dobře a až se dekorace okouká, lze velmi rychle obměnit. Na Pinterestu je inspirace dost...





 

sobota 17. října 2015

Noční návraty

Honza to má se mnou těžký. Mám totiž jeden zlozvyk, který mu dost komplikuje život, obzvlášť při pozdních návratech. Nevystrkuju klíče. Takže si nemůže odemknout. Asi by to nebyl až takový problém, kdybychom měli zvonek. Ale my ho nemáme. Máme jen klepadlo na dveřích. No a pak je tu ještě jeden zádrhel. Od té doby, co vstávám v šest do práce, večer pravidelně usínám s dětmi mezi osmou a devátou. A to si můžete být jistí, že mě žádné klepadlo nevzbudí...
Kupodivu když se vrací pozdě z práce, dávám si na zamykání pozor a klíče vždycky vytáhnu. Ale jakmile se někde zdrží, aby u piva probral politickou a ekonomickou situaci ve světě, jako na potvoru zapomenu klíče vystrčit.
A tak to bylo i v pondělí. V osm večer jsme si telefonovali. "Za deset minut jsem doma." Takže jsem šla v pohodě uspávat děti, protože většinou čteme aspoň půl hodiny a klepání teda určitě uslyším. Četli jsme trochu déle a ze čtení přešli rovnou do spánku a klepání tím pádem nemělo šanci. Ani kamínky hozené do okna. Ani bušení do dveří a do oken. Až mě probudila velká rána.
Seběhla jsem dolů a koukla z okna. Můj manžel stál pod balkonem a v ruce držel nějakou trubku. Už nevěděl, jak se na nás má dobouchat, tak se pokusil vylézt na balkon. Vydrápal se na úzký parapet okna v přízemí a už mu stačilo jen zachytit se trubky vedoucí z balkonu a vyšplhat nahoru. Myslel, že trubka, která odvádí dešťovou vodu, je z poctivého kovu. Byla hliníková. Což mu najednou bylo jasné, když z těch tří metrů padal. S nataženým stehenním svalem ještě podle mě dopadl dobře.
A od té doby se dohadujeme, kdo nese větší vinu. Jestli ten, kdo nevystrčí klíče, nebo ten, kdo slibovaných deset minut protáhne na hodinu a půl :-)
Blíží se půlnoc (Pinterest)

pondělí 12. října 2015

Pravidla moštárny

Okna se nekonala. Víkend nachystal jiná překvapení. Jeli jsme připravit na zimu zákupskou zahrádku. Počítali jsme se sekáním trávy a sbíráním opadaných jablek. Ale většina jablek ještě byla na stromech a my jsme měli možnost zahrát si na česače. Jako v Pravidlech moštárny. Jen Tobey Maguire a Charlize Theron chyběli. A ostatní sběrači tam taky nebyli. Ale jinak to bylo úplně stejné :-)
Nejdřív jsme si teda museli vyčistit půdu pod nohama, protože pár jablíček už přece jen opadalo. To byla chuťovka. Jablíčka nahnilá i shnilá skrz naskrz jsou při vybírání z trávy krásně mazlavá, v bedně potom z porušeného povrchu vytéká šťáva a na kompost už jsme je z beden vyloženě přelévali. 
A pak přišla ta hezká část. Trhat jedno jablko za druhým a opatrně je ukládat do přepravek. Jemně, aby se nepotloukla. Deset minut, dvacet minut, třicet minut. Utrhnout, shýbnout, narovnat, shýbnout, narovnat. Čtyřicet minut. Co se může stát, když si je natrhám do svetru a potom je tam vysypu naráz? Trhat, vysypat, trhat, vysypat, trhat, sakra, to mi uklouzlo. Budou trošku otlučený. Nevadí, dám je nahoru a spotřebujeme je jako první. Další přepravka. Padesát minut, hodina. Proboha, kolik na těch třech stromech může být jablek??? Hodina a půl. Tohle je nakousaný od hmyzu, tohle bude nejspíš červivý. Jak jsem to mohla na začátku řadit mezi dobrý? Vyhodit, vyhodit, nechat, vyhodit, vyhodit. Co s tím budeme dělat? Jablka stejně moc nejíme. Ještěže ty stromy nejsou moc vysoký a nemusíme navíc běhat nahoru dolu po žebříku. Dvě hodiny. Kdyby aspoň nefoukal ten vítr. Nesnáším jablka!!!
Jojo, zvládli jsme to. A nádherně nám teď voní předsíň, kde čeká několik přepravek, které se nám nepodařilo udat, na přebrání a uložení do sklepa. A okna umyju příště...

Z Pinterestu

pátek 9. října 2015

Přebírám štafetu

Dlouho jsem se jim snažila vyhýbat. Když jsem šla kolem, odvracela jsem oči. Dělala jsem, že vůbec nejsou. Že neexistujou. Ale máme je všude. V kuchyni, obýváku, ložnici, pokojích, dokonce i v koupelně. Už je nemůžu přehlížet. Budu se do nich muset pustit, než nás nadobro odstřihnou od okolního světa. Ano, tento víkend budu bojovat se špinavými okny.
Doufám, že je zvládnu vyčistit všechna. Ona to totiž není taková sranda, jak by se mohlo zdát. Máme v šesti místnostech po dvou oknech, k tomu navíc okna ve výklenku, v předsíni, na schodišti, v koupelnách (v té hrozné i v té imaginární) a ještě jedny dveře na balkonek. Až na tři výjimky to jsou špaletová okna, tedy dvakrát více ... zábavy :-)
A aby to jó nebyla nuda, jsou ještě dělená do menších tabulek. Takže se stěrkou si moc nezařádím.
Bydlíme tu už skoro tři roky a zatím jsem se této kratochvíli úspěšně vyhýbala. Před stěhováním jsem zahrála na city mým těhotenským břichem a okna čistila mamka. O rok později jsem s plačícím kojencem na ruce opět šůrovat nemohla a moje zlatá maminka nastoupila podruhé. Loni se do bitvy s opatlaným sklem pustila Honzova maminka. A to velmi náruživě. Drhla, drhla, až jedno okno vysklila.
A letos to bude poprvé na mně. Tak snad jich půlku nepovezeme ke sklenáři :-)

pondělí 5. října 2015

Ikea hacks: Melodi lamp

Dnes si posvítíme na světlo. To nám v říjnu čím dál tím rychleji ubývá a přichází čas lamp, lampiček a dalších svítidel.
Na lampě Melodi se můžete vyřádit a nebude vám líto, že si ničíte drahý kus vybavení vaší domácnosti. Menší variantu totiž pořídíte za 179,-.
Můžete na ni kreslit, polepit ji ubrousky, uplést pro ni obleček, namalovat ji na černo a psát na ni vzkazy. Když se na to budete cítit, můžete ji zahalit do tenké vrstvy betonu a udělat si z ní krásný designový kousek. Nebo si jich prostě kupte víc a do každé dejte žárovku jiné barvy. Fantazii se meze nekladou :-)
Fotoinspirace z Pinterestu.

S betonovou krustou vypadá jako drahý designérský kousek

Nápadité místo pro vzkazy

Nalinkovaná lampa

V kuchyni si na ni napište oblíbený recept a nemusíte věčně hledat kuchařku!

Nezapomeňte pomalovat všechny části lampy

Plstěný obleček
Pletený obleček
Barvičky


pátek 2. října 2015

Zaměstnanec měsíce

Jsem v práci necelých pět týdnů a už aspiruji na titul zaměstnanec měsíce. Odchodila jsem si poctivě první dva týdny a potom jsem musela zůstat doma s nemocnými dětmi. Nevydržely chudinky nápor školkových bacilů a sklátil je strašný kašel s rýmou. Rázem jsem se octla zpátky na mateřské.
Moje dospělácká imunita ale nebyla na dětské nachlazení připravená. Kašel s rýmou se zaradovaly, že budou mít nového hostitele, a vrhly se na mě plnou silou. Děti byly už třetí den skoro bez příznaků, běhaly po baráku, hádaly se, praly se a já se mezi nimi ploužila jak přízrak. Mohla jsem si plíce vykašlat.
Po devíti dnech na ošetřovačce jsem se konečně vrátila nedoléčená zpátky do práce a začala si připisovat nové úspěchy v kanceláři. Nakazila jsem zdárně minimálně dvě kolegyně, odpracovala asi týden a už zase lítám po doktorech.
No, nezasloužila bych si toho zaměstnance měsíce? Škoda, že naše firma tento titul neuděluje... 

čtvrtek 1. října 2015

Říjnové tapetování

A máme tu říjen. Září uteklo jako voda a bude potřeba vyměnit pozadí na počítačích, tabletech, telefonech.
Barevné říjnové jsem opět našla na stránkách sodapop-design. Tak tam mrkněte :-)
http://sodapop-design.de/2015/09/free-wallpaper-oktober-3/