pondělí 27. února 2017

První ohýnek

Jak to na zahradě odtaje a teplota se vyšplhá nad příjemných 5 stupňů, začne nás to lákat ven. Na pořádnou práci je naštěstí ještě pořád zima, takže obcházíme záhonky a hledáme první jarní kvítka, plánujeme, co letos všechno na zahradě stihneme, Honza vyfasuje pytel a lopatku a pilně sbírá, co za zimu vyprodukovala naše Gába, děti si najdou skrýš v keřích u plotu, aniž bychom se museli bát klíšťat, a když už nám začne být fakt kosa, zapálíme oheň.
Což se ale snáz řekne, než udělá. Dřevo z dřevníku je pryč, zůstalo jen to, co bylo venku. Sice trochu pod stříškou, ale stejně na něj sněžilo. To nevadí, ještě máme pod plachtou pár tenčích větví z borovice, ty nebudou tak mokré. Byly. Děti, jděte najít nějaké větvičky. Ne, ty zelený, mi sem netahej! Vždyť to má i kořeny a na nich hlínu! To nebude hořet...
Nakonec se za vydatné pomoci obalů od vajíček a rozfoukávání oheň zapálit podařilo. Ohřáli jsme se a i buřtíka jsme si opekli :-)

To nebude hořet...

tak zatím

předvedu

pár opiček :-)

Pořád nehoří :-(

Třeba to rozfoukám!

Přišel odborník s obalem od vajíček

A už se čoudí! K většímu ohni jsme se dopracovali vytrvalým foukáním. Není na fotce, ale hořelo to. Fakt :-)
 

čtvrtek 23. února 2017

Už se klubou!

S deštěm se rozpustily i poslední zbytky sněhu (a že se tento rok držel opravdu dlouho - víc než měsíc nám sněhová peřina zahřívala zahradu) a skoro okamžitě vyrazily z cibulek lístky sněženek a krokusů. Loni sice touhle dobou už dávno kvetly, ale letos se to snaží rychle dohnat a každý den přibyde pár statečných kvítků, které se nelekají ani studeného deště, ani silného větru. Jaro už klepe na dveře :-)

Zítra už by mohly kvést

Další trsík se probouzí po zimě

Tyhle se schovávají u zdi domu mezi levandulemi

A za pár dní ta bílá krása zmizí...
 

úterý 21. února 2017

Uspávání

Nepatříme k rodičům, kterým děti usínají na lusknutí prstu. Naše děti by byly pro hypnózu nepoužitelné. Od malinka preferují spíš tu variantu, kdy je někdo nosí, houpe, hladí, kreslí prstem na zádíčka a ony se pomalinku propadají do lehkého spánku, který je i jen díky tichému zavrzání prkna v podlaze ten tam, a celý proces může začít znovu.
Ano, asi jsme to mohli hned na začátku zlomit, nechat děti probrečet pár večerů a mít už potom navždy klid. Ale radši jsem po nocích brečela únavou a zoufalstvím já, než bych je takhle týrala.
Když jsme začali rekonstruovat ložnici, přestěhovali jsme manželskou postel do dětského pokoje. A hned bylo jasné, že do dětských postýlek dostaneme ty dva lumpíky už jedině spící. Večer jsem si vzala knížku, lehla si doprostřed, Anička se uvelebila na jedné straně, Honzík dál vesele skotačil na druhé straně, přečetla jsem pohádku, zhasla a očekávala, že děti budou během pár minut zhluboka oddychovat. Jenže nejsou to spavci. Došlo na nějakou vyprávěnou pohádku, krátké básničky a říkanky, písničky a další pohádku, u které už jsem pravidelně usínala a Honzík mě budil, abych vyprávěla dál :-) 
Taky jsme si říkali, jaký jsme měli den, a odpovídala jsem na hromadu otázek, zahrnujících i evoluční teorii a základy světových náboženství. Potom jsem každého chytla za nožičku a společně jsme konečně usnuli. Celá procedura trvala třeba i dvě hodiny. To by usnul každý.
Ložnici už máme nějakou dobu nastěhovanou zpátky, děti mají v pokojíčku každý svou postel s oblíbenými hračkami a jak myslíte, že usínají? Lehneme si společně do manželské postele, pustíme dvě tři krátké pohádky na telefonu, vypneme ho, popřejeme si dobrou noc, chytnu každého za nožičku a za chvilku všichni tři spíme :-) Některé věci se prostě nemění.
Ale za deset let to už asi bude divný.. :-D

Beruška jako miminko nejradši usínala na někom
 

pátek 17. února 2017

Továrna na hračky

Když budete v Jizerkách a už se vám nebude chtít lyžovat, jeďte se mrknout do továrny na dřevěné hračky Detoa v Jiřetíně pod Bukovou.
My byli s dětmi na týden v sousedních Albrechticích, užívali si lyžování na Špičáku, bobování všude možně, procházky se psem, ale toho sněhu je po nějaké době dost a chce to změnu. 
Do továrny jsme vyrazili ještě s tetou a bylo to štěstí, protože na prohlídku je nutná skupinka o minimálně pěti lidech :-) Lehce jsme naťukli historii výroby dřevěných hraček v Jiřetíně, prohlédli jsme si, co se v továrně před sto lety dělalo, protáhli nás výrobou od sušírny dřeva v suterénu po barvírnu dílků ve třetím patře (nebo možná druhém, nejsem si jistá :-)), dozvěděli jsme se, jak se rodí Krteček, ozkoušeli jsme pár hraček v koutku pro nenechavé ručičky a už nás naše milá průvodkyně dovedla zpět do podnikové prodejny.
Líbilo se i dětem i dospělým. 

Už od roku 1908

Architekt chtěl, aby továrna vypadala jako loď
Dřevěný model v kavárně
Továrna nejdříve vyráběla hlavně dřevěné perly a knoflíky...

Hračky z první poloviny 20. století

Honzíkovi se líbil obří pejsek

Aničce obří děti :-)

Tady si jde hračky pořádně prohlédnout a vyzkoušet

Krteček je nejlepší

Jednotlivé fáze vzniku Krtečka

Kavárna byla bohužel zavřená, ale vypadala  moc hezky...
 

čtvrtek 9. února 2017

Okno plné hyacintů

Jaro je zatím v nedohlednu, tak si ho simulujeme aspoň doma. Asi před 3-4 týdny jsem koupila dva hyacinty, pak jsem si říkala, že by jim bylo na okně smutno a přikoupila další tři a k tomu narcisky a poctivě jsem zalévala a už kvetou. A voní! V tom počtu možná až moc, ale naposledy nám tu vonělo jehličí, teď konečně kytičky :-)
A abych si to jaro na okně co nejvíc užila, rozhodly se děti, že budou marodit. Od neděle Honzík, v pondělí se přidala Anička a když jsem si začala pochvalovat, že jsme na tom s Honzou s imunitou dobře, zradil mě krk a teplota vylétla nad 38°... 
Doufám, že je to poslední zimní chřipka a pak už konečně přijde to jaro - se sluníčkem a bez bacilů :-)

Hyacinty jsou v široké barevné škále

My máme fialové, začínají kvést růžové a bílý. Narcisky je nenápadně doplňují.
 

pondělí 6. února 2017

Komody do dětského pokojíčku

Byli jsme nakupovat. Děti řádily v dětském koutku a rodiče měli dvě hodinky na výběr nějakého nábytku do jejich pokojíčku. A vybrali jsme. Komody a noční stolky Malm.
Jeli jsme vlastně najisto, protože tuhle sérii mám v Ikee asi nejoblíbenější. Jednoduchá, nadčasová, na to, že je z Ikey, kvalitní a hlavně - hodí se snad do všech místností v domě, takže když se někde okouká, nebo ztratí svůj původní smysl, dá se krásně použít někde jinde.
Čtyřšuplíkové komody jsme naplnili oblečením (konečně mají všechno na jednom místě) a dvoušuplíkové stojí vedle postelí jako noční stolky. Ještě máme obláčková světýlka nad postel, ale bohužel nepřimontovaná, tak je nafotím příště...

Do komod se toho vejde opravdu hodně

Takže jsme zjistili, že děti mají zbytečně moc oblečení :-) A budeme redukovat.

Až nás přestane bavit hladká bílá plocha...

...můžeme pomocí pár samolepek vzhled změnit

Zdroj: Pinterest

středa 1. února 2017

A leden je pryč...

... bude to chtít nové tapetky.
A bylo celkem těžké najít nějaké bez záplavy srdíček, rudých růží a bonboniér. Ale jsou takové :-)

Srdíčka tam sice jsou, ale nepatrná :-) smashing magazine

Tamtéž jedna kapradinová

Krasopisný únor z every tuesday

Oh so lovely blog nabízí hned několik možností na nevalentinské tapety