úterý 12. února 2019

Dětské oslavy

Řečeno s Evou Holubovou: "Rozmohl se nám tady takový nešvar." Každé dítě chce mít oslavu narozenin. Ale nejen takovou klasickou rodinou. Děti si chtějí zvát domů kamarády a narozeniny slavit s nimi!
Dlouho jsme se tomu úspěšně vyhýbali a nemálo pomohlo to, že jsou oba starší listopadoví a to už probíhají ve školkách a školách první vlny chřipek a dalších onemocnění a z oslav tedy nemohlo být nic. Jenže letos jsme podlehli. Respektive loni. A rozpoutali jsme tím něco strašného. Pozvání na oplátku. A zrovna nám vyšly dvě oslavy na únorové víkendy.
První víkend slavila Adélka. Je věkově mezi Aničkou a Honzíkem a všichni spolu chodili do školky do Berušek. Adélka by si asi pozvala jen Aničku, ale má bráchu, Ondráška, kterému se říká Bruce. Takže Adélka pozvala i našeho Honzíka, aby si měl Brucík s kým hrát. Jenže když jdou dvě děti na oslavu, sluší se, aby přinesl dárek každý. A když se jde na oslavu do domu, kde je víc dětí, mělo by i to dítě, které neslaví, dostat alespoň nějakou maličkost, aby mu to nebylo líto. To pro nás znamenalo vymyslet 4 dárky. 
Pro Adélku jsme měli vybráno raz dva, zdrželi jsme se jen u rozhodování, jestli mazlíček v příruční taštičce bude kočka nebo pes. Ale co Ondra? Ještě mu nejsou 3 a já už zapomněla, co u nás frčelo před lety u našich tříleťáčků.
"Honzíku, co koupíme Brucíkovi?" obrátila jsem se na nejvyšší kapacitu přes klučičí hračky.
Chlapec se zamyslel.
"Nekoupíme mu třeba nějaký autíčko?" zkouším nadhodit. "S čím si nejvíc hraje ve školce."
Honzík se rozzářil. "S tyčí!"
"S tyčí?" byla jsem dost zmatená. "Jak si hraje s tyčí?"
"No, mlátí s ní děti," dostalo se mi vysvětlení. 
"Aha," říkám opatrně. "A ty myslíš, že by potřeboval novou, jo? Že ta stará už je třeba ohlá, nebo málo tvrdá?"
"Hm, tyč mu asi kupovat nebudeme. Kup radši to auto. Třeba už dostal tyč od maminky," uzavřel Honzík.
Koupili jsme auto a šli jsme.
Odpoledne se děti připravovali na cestu a já ještě rozdávala poslední pokyny: "Chovejte se slušně! Žádný lítání po baráku! A žádný křičení!" Anička to odkývala a Honzík se na mě zamyšleně podíval: "Mami? Můžu křičet, když mě bude Bruce bouchat tou tyčí???"

Co na to říct? Snad všechny oslavy ve zdraví přežijeme :-)

Tak slavila Anička
 

Žádné komentáře:

Okomentovat