úterý 4. října 2016

Odcházení

Jak jsem psala minule, je u nás posledních pár dní ve znamení změn a loučení.
Rodičům umřel jejich skoro třináctiletý kamarád, vlčák Dusty.
Moje sestřička se rozhodla k obrovskému životnímu kroku a stěhuje se na Sicílii. Ruší tu své podnikání, rozprodává vybavení kanceláře, balí věci z bytu a nechává čipovat kočky, aby mohly na tu cestu s ní. A těší se. Strašně :-)
Máme to v rodině. Tu touhu žít jinak, než se žije u nás. Touhu žít jinde. A bohužel se to dědí z tety na neteř. Píšu bohužel, protože se obávám, že to čeká i Aničku. Moje miminko. Ach jo, musím si ji užít, dokud ji mám ještě doma.
Ale abych to odlehčila. Když už byl skoro nový nábytek z kanceláře k mání za výrazně nižší cenu, neodolali jsme a pár kousků si domů přivezli. Rozloučili jsme se s šíleným koutem, ve kterém byly do pyramidy vyskládány hračky a zátiší krásně doplňovala židle zavalená prádlem. A místo něj teď máme kancelářský koutek. Honza je nadšený a první dva dny se z něj skoro nehnul. Zavírá se v pokoji a pracuje. Takže se už pomalu loučíme i s ním :-)
 
Pro zútulnění jsem na fotku přidala oleandr. Moc to nepomohlo :-)
 
Původní stav
 
Mezistav


A tak to vypadá teď (teda spíš vypadalo, protože potom jsme museli někam uklidit všechny ty hračky a Honza si do horní části nastěhoval kancelář...)
Z boku - jen mi tam čouhají dráty :-)
 


Žádné komentáře:

Okomentovat