Úterý začalo úplně obyčejně. Podařilo se mi vstát včas a vypravit děti v klidu do školy. Aničce jsme dali pytlík bonbónů, když jich včera měla málo, Honzíkovi řekli, ať si dojde o přestávce za Áňou, že mu taky bonbón dá. Pak jsme se nasnídali u zbytku Dobrého rána na ČT2, Honza se šel věnovat na půdu své práci na počítači, já začala dole s tou svou. No dobře. Nahrávala jsem Mikeše, jak tancuje na znělku Kouzelné školky. A potom ho fotila, jak se zahrabává do prádla, které mi tam čeká na vyžehlení. Ale je to vlastně moje práce, hlídat mimino, a on je teď fakt kouzelnej :-)
Když jsem se dost napracovala v obýváku, hecla jsem se a šla do kuchyně umýt nádobí a zkouknout, co budu muset koupit na dnešní vaření. A oko mi opět padlo na jídelní stůl a na něm Aniččiny desky s angličtinou! To snad není možný! Dva dny po sobě děti nechaj doma učebnice! Angličtinu má teda naštěstí až pátou hodinu, tak jí to tam o velký přestávce hodím. Hm, to abych pomalu vyrazila. A tady do mých úvah vstoupil nic netušící Honza, který si přišel dolů udělat kafe.
"Dobře, že jsi tu. Pohlídáš Mikeše? Andulka tu nechala angličtinu, tak jí to tam hodím."
"Já se tam klidně projdu, stejně se potřebuju protáhnout," nabídl se hned Honza.
"Tak jo. Navíc už víš, kde má třídu a jak se jmenuje učitelka."
"Haha. A kdy mám jít?"
"Ideálně hned, za minutu začíná velká přestávka."
Honza se oblíkl, popadl desky a šel. Já začala na procházku připravovat Mikeše a jak tak jdu kolem nástěnného kalendáře, koukám, že jestli měla včera Anička narozeniny, tak dneska není středa, jak jsem si ještě před chvílí myslela, ale úterý. A v úterý Áňa anglinu nemá. Proto si asi vyndala ty desky na stůl! Šikula.
A pak jsem si vzpomněla na Honzu, jak on tam zase bude vypadat. A musela jsem se hrozně smát. Vrátil se vzápětí a byl celkem v pohodě. Vůbec na mě neřval.
"Dneska je úterý, viď," řekla jsem soucitně.
"Ano, dneska je úterý," odpověděl odevzdaně. "Dneska angličtina není. To tam na mě křičela celá třída. Honzík se divil, co tam zase dělám. Byl u Áni ve třídě pro bonbóny. A Anička ještě ujistila paní učitelku, že teď budu chodit každej den, že mě to moc baví. Jsem tam za blbečka."
Radši jsem potlačila smích a nasadila vážnou tvář.
"Ale s čím tě tam pošleme zítra?"
 |
| Když mi Mikeš tahá prádlo |
Žádné komentáře:
Okomentovat