Musím se přiznat, že nejsme dortová rodina. Tvořit dorty se nám bohužel moc nedaří. Tuto tradici založila moje mamka. Měla troubu, která ať se nastavila jakkoli, půlku korpusu spálila a tu druhou nedopekla. A mohli jste formu v průběhu pečení otočit, aby se těsto propékalo rovnoměrně, a stejně nic.
Ze všech oslav mých narozenin se mamce dort povedl jen jednou. Byl úplně ukázkový, krásně nazdobený a já z něj měla strašnou radost. Takovou, že když dorazily první kamarádky, hned jsem se jim s tím skvostem musela pochlubit. Přinesla jsem dort na podnosu ke stolu a aby ho lépe viděly, podnos jsem naklonila. Dort na nic nečekal a rychlostí blesku se poroučel k zemi. Oplakala jsem ho...
Naše děti měly nejkrásnější dort loni a dostaly ho jako dárek od tety. Letos bych ho chtěla zvládnout sama. Hledala jsem něco jednoduchého a zároveň zlato-stříbrno-třpytivého, aby nám dort pěkně zapadl do konceptu oslavy. A našla jsem. Takže to zkusím. Zkusím prolomit rodinné dortové prokletí a udělat dětem dortík, který bude vypadat k světu. A když to náhodou nevyjde, vyšleme tatínka do cukrárny :-)
![]() |
Zkusím, aby dort vypadal jako tenhle z Pinterestu |
![]() |
Možná s krémem na povrchu, ale ozdobičky musí být :-) |
Žádné komentáře:
Okomentovat